Setkání s Celestýnou Stuchlíkovou v Praze

Nadřazená kategorie: odkaz Vytvořeno pondělí 12. listopad 2012 8:34 Aktualizováno pátek 18. červenec 2014 6:57 Napsal PhDr. Blanka Petráková
Setkání s Celestýnou Stuchlíkovou v Praze

V neděli 21. října po úspěšném vystoupení v Městské knihovně v Praze se sešli členky a členové Luhačovického okrašlovacího spolku Calma na Olšanských hřbitovech u hrobu budovatele luhačovických lázní MUDr. Františka Veselého a jeho manželky Marie Calmy Veselé. Již cesta k hrobu poblíž Nové obřadní síně je velmi pozoruhodná: vede kolem náhrobku Herberta Masaryka, Alice Masarykové a Herberty Masarykové provdané Kotíkové, uprostřed cesty stojí pomník Šafaříkův, v bezprostřední blízkosti pomník Jana Kollára. Hrob s rozsáhlým pozemkem, kde jsou pohřbeni Manželé Veselých, patří rodině Hurychových, což byli rodiče Marie Veselé Hurychové. Je na něm bílá mramorová deska s citátem: „A poznáním kdo doved život zlatit, i smrtí může získat, jen ne ztratit!“ Zde členové spolku položili zelený věnec, zapálili svíčky a uctili památku významných osobností spjatých s Luhačovicemi. Pražská členka spolku a zástupkyně Církve československé husitské farářka Jiřina Mojžíšová pronesla zamyšlení nad životem a dílem manželů Veselých. Své duchovní rozjímání opřela o uvedený citát z pera Marie Calmy, vytesaný v bílém mramoru. Setkání se zúčastnila i Celestýna Stuchlíková a její dcera Markéta Ertnerová. Život Celestýny Stuchlíkové byl provázaný s osobou Marie Calmy Veselé i s Luhačovicemi. Narodila se 10. 7. 1918 v Praze u Apolináře. Je dcerou Celestýny Buďárkové a Kamila Pavlíka. Kamil Pavlík byl bratrancem profesora Eduarda Cmunta, lázeňského lékaře a revmatologa. Prostřednictvím E. Cmunta, který v letech 1907 až 1914 působil v Luhačovicích, došlo k seznámení rodičů Celestýny Stuchlíkové. Cmunt pozval v létě 1913 do luhačovických lázní současně svého dobrého přítele kuřimského lékaře Buďárka i svého bratrance Kamila Pavlíka. Když páni doktoři Cmunt a Buďárek vedli bouřlivé odborné lékařské diskuse, slečnu Celinu Buďárkovou, která přijela do lázní s otcem, dostal na starost mladý Kamil Pavlík. Po setkání v Luhačovicích se rozvinul vztah, zpečetěný v roce 1917 svatbou. Rok po svatbě se manželům Pavlíkovým narodila dcera Celestýna. Protože se rodiče dobře znali z Brna s manželi Veselými a vděčili za své setkání Luhačovicím, požádali o kmotrovství prvorozené dcerky pěvkyni Marii Calmu Veselou. Při křtu Calma věnovala své kmotřence do vínku zlacenou růži v etuji s brilianty. Celestýna Hypolita Marie Josefa Stuchlíková, za svobodna Pavlíková, dostala jméno Marie po své kmotře Marii Calmě Veselé, první jméno Celestýna neboli Celina po své mamince. Celestýna Buďárková studovala v mládí v brněnské Vesně s dcerou Bedřicha Smetany Zdenkou, se kterou se spřátelila. Proto při dalších pobytech v Luhačovicích bydlívali Pavlíkovi u Heyduškových ve vile Žofín v Pražské čtvrti.

S Marií Calmou Veselou, která neměla vlastní děti, byla Celestýna Stuchlíková v blízkém kontaktu. Kmotra ji brávala s sebou do společnosti a seznamovala se světem umělců a známých osobností. Protože MUDr. František Veselý byl záhy po vzniku Československa jmenován ministrem spravedlnosti (ve vládě tzv. rudozelené koalice za předsednictví Vlastimila Tusara, která trvala od 8. 7. 1919 do 25. 5. 1920), než dostal titul inspektora slovenských lázní, pohybovala se Calma i ve světě prvorepublikové politické elity. V roce 1938 vzala Calma svoji kmotřenku s sebou na pražský hrad na ples spisovatelů, kde ji představila oběma bratrům Čapkovým, Františku Langrovi a dalším osobnostem.

Po smrti F. Veselého (1923) se Marie Calma zřekla vdovského důchodu ve prospěch republiky. Avšak po roce 1948 jí byl znárodněn majetek (dva činžovní domy, které zdědila po svém otci, JUDr. Matěji Hurychovi) a současně přišel zákaz vydávat básně, pohádky pro děti, zpívat, vystupovat na přednáškách. Tím jí byly odejmuty veškeré příjmy. Došlo to tak daleko, že prosila až na Hradě u prezidenta Zápotockého o přispění na výživu. Stát jí nakonec přiznal příspěvek 500 korun měsíčně. Dáma, která byla ve všem perfektní, znala řeči (německy, francouzsky, polsky a anglicky), cestovala po světě, vystupovala, publikovala, koncertovala a přednášela, zemřela bez prostředků. Do Luhačovic se jela podívat naposledy v roce 1958, na cestě ji doprovázela Celestýna Stuchlíková. V posledních letech požádala Calma svoji kmotřenku, aby k ní denně docházela a dělala jí společnost, pomohla v domácnosti a ošetřovala ji. Když se její zdravotní stav zhoršil, lékař ji umístil v nemocnici v pražských Bohnicích. Zemřela 7. dubna 1966 ve vlastní posteli, postarala se o to C. Stuchlíková, která ji nechala převézt domů a strávila s ní celý poslední týden. Vybavení karlínského bytu Marie Veselé, ve kterém bylo množství cenností, Uprkových obrazů a dalších uměleckých děl, zabavila státní bezpečnost.

Kromě Marie Calmy dosloužila Mgr. Celestýna Stuchlíková i malíři Janu Zrzavému a zpěvačce Jarmile Novotné. Pomoci druhým zasvětila celý svůj život, který se neobešel bez těžkých zkoušek. Na živobytí si vydělávala zpočátku šitím šatů a prádla, vařením, ošetřováním dětí a nemocných. V době dospívání svých dcer pracovala jako učitelka speciální pedagogiky v pražském Jedličkově ústavu a dálkově studovala vysokou školu. Její diplomová práce se zaměřila na rehabilitaci tělesně postižených dětí. Dodnes vzpomíná na Marii Calmu Veselou. Kdo ji poznal, zná i její zásluhy.

Blanka Petráková